Home
Prababička Růžena (6.12. 1901 – 20.11. 1987), úžasná, milující žena, která by se pro všechny rozdala.

Rachef,( zemřel kolem 2480 př. n. l.), egyptský panovník 4. dynastie; syn Chufua. Nechal postavit prostřední pyramidu v Gíze a zřejmě i Sfingu.

Ramesse II., (kolem 1298 př. n. l. – asi 1230 př. n. l.), egyptský panovník. Královské sídlo přenesl do Memfidy. Během jeho vlády postaveno množství staveb, zejm. chrámů (skalní chrámy v Abú Simbelu aj.).

Tutanchamon, vládl asi 1347 př. n. l. – asi 1338 př. n. l., egyptský panovník 18. dynastie; snad bratr nebo syn Amenthotepa IV., v jehož náboženské reformě (uctívání Atona) nepokračoval. Proslulý je objev jeho téměř nedotčené hrobky s bohatou pohřební výbavou v Údolí králů (1922).

Caesar, Gaius Iulius, (13. 7. 700 př. n. l. – 15. 3. 44 př. n. l.), římský politik, vojevůdce a spisovatel. Stal se diktátorem, ve prospěch říše provedl řadu administrativních, daňových a sociálních reforem. 46 př. n. l. zavedl nový (tzv. juliánský) kalendář. Stal se obětí atentátu.

Pýthagorás ze Samu (asi 570 př. n. l. – 500 až 490 př. n. l.), řecký filozof, vědec a politik. V Krotónu v jižní Itálii založil filozofickou školu, která byla současně i náboženským spolkem. Sám patrně nenapsal žádný spis; jeho nauku vyložil ve spisech určených ke zveřejnění až později Filoláos. Předpokládá se, že Pýthagorás převzal orfickou nauku o převtělování duší (metempsychóza), na níž založil svoji přísnou etiku.

Buddha, doslova Probuzený, vl. jm. Síddhártha Gautama, (asi 560-480 př. n. l.), zakladatel buddhismu. Syn knížete z rodu Šákjů. Konfrontace s nezměnitelnými fakty nemoci, stáří a smrti jej v 29 letech odvrátila od dosavadního života v přepychu a pohodlí, přiměla k opuštění ženy a syna a k odchodu do bezdomoví. Po sedmi letech bezvýsledné extrémní askeze vyvinul vlastní formu meditace a dosáhl vnitřního probuzení.

Gaius Caesar Caligula, přezdíván Botička (31. 8. 12 – 24. 1. 41), od roku 37 římský císař; syn Germanika, prasynovec Tiberia. Po počáteční shodě se senátem se zřejmě v důsledku duševní poruchy změnila jeho vláda v krutovládu a karikaturu císařství. Zavražděn velitelem tělesné gardy.
sir William Wallace, (kolem 1270 – 23. 8. 1305), skotský šlechtic a národní hrdina; byl vůdcem povstání proti anglické okupaci. Po vítězství nad vojskem Eduarda I. se v roce 1297 stal správcem skotského království. V roce 1305 byl zradou zajat a v Londýně popraven (viz film Statečné srdce s M. Gibsonem v hlavní roli).

Jana z Arku, Jeanne d´Arc, Panna orleánská, (1412-30. 5. 1431), francouzská národní hrdinka; představitelka vlasteneckého hnutí vyvolaného drancováním Angličanů po obnovení stoleté války. V únoru 1429 se (na „Boží pokyn“) dostavila k rancouzskému královskému dvoru s cílem porazit Angličany a dovést dauphina ke královské korunovaci. Zradou šlechty, snažící se zabránit centralizaci francouzského státu, byla v roce 1430 zajata, vydána Angličanům a církevním soudem v Rouenu odsouzena k trestu smrti upálením. V roce 1456 katolickou církví rehabilitována; 1420 svatořečena.

Michel de Notre-Dame (Nostradamus) (24.12. 1503 – 12. 7. 1566), francouzský lékař a astrolog; osobní lékař francouzského krále Karla IX., astrolog královny Kateřiny Medicejské. Autor astrologických předpovědí (Nostradamova proroctví), lékařských a lékárnických spisů.
Armand-Jean du Plessis Richelieu (9.9. 1585 – 4.12. 1642), francouzský politik; kardinál od roku 1622. Teoretik absolutismu; za třicetileté války tvůrce protihabsburské politiky; 1616-17 v čele státní rady.
Napoleon I. Bonaparte, pův. Napoléone Buonaparte (15. 8. 1769 – 5. 5. 1821), francouzský císař v letech 1804 až 1814 a v březnu až červnu 1815; potomek korsické šlechtické rodiny.
Charles Robert Darwin (12. 2. 1809 – 19. 4. 1882), anglický přírodovědec. Jeho teorie evoluce organismů přírodním výběrem se stala mezníkem ve vývoji biologie.
Jules Verne (8. 2. 1828 – 24. 3. 1905), francouzský prozaik a dramatik. Jeho poutavé a dobrodružné romány, v nichž vyjádřil víru v technický pokrok a uplatnil výjimečnou schopnost předvídat mnohé z později uskutečněných vynálezů, z něho záhy učinily oblíbeného a nejpřekládanějšího francouzského autora. Založil tradici vědecko-fantastického románu.
František Josef I. (18.8. 1830 – 21.11. 1916), rakouský císař a uherský král od r. 1848 z dynastie habsbursko-lotrinské. Jeden z nejvýznamnějších monarchů 19. století, vládl 68 let.
Alexandre Gustave Eiffel (15. 1. 1832 – 28.12. 1923), francouzský inženýr a architekt. Při příležitosti světové výstavy v Paříži (1889) postavil věž, první odvážnou moderní stavbu bez vnitřního uzavřeného prostoru. 1912 založil první laboratoř aerodynamiky.
Jan Janský (3. 4. 1873 – 8. 9. 1921), český lékař, psychiatr a neurolog; profesor na České univerzitě v Praze. V roce 1907 klasifikoval všechny čtyři krevní skupiny v práci „Hematologická studie u psychotiků“; 1921 americká lékařská komise uznala světovou prioritu tohoto objevu. Autor významných prací v oblasti výzkumu mozkomíšního moku.
Albert Einstein (14. 3. 1879 – 18. 4. 1955), americký teoretický fyzik německo-židovského původu; jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. století; spoluzakladatel moderní fyziky. Nobelova cena 1921 za přínos v oblasti kvantové fyziky.
Matka Tereza, vl. jm. Bojaxhinová Agnes Gonxha (27. 8. 1910 – 5. 9. 1997), albánská římskokatolická misionářka, původem z makedonské Skopje. Od roku 1928 členka řádu sester z Loreta. Působila zejm. v indické Kalkatě, 1950 zakladatelka řádu milosrdenství, který se v 60. až 80. letech rozšířil do celého světa. Zasvětila život péči o chudé, opuštěné a sirotky. Nobelova cena míru v roce 1979.
Kamarád 1
Kamarád 2
Otec kamaráda
Otec - leden
Sonetka
Země

Saturn – z numerologického hlediska s pojen s číslem 7, tudíž i s rokem 2005 ( 2 + 5 = 7). Z kresby je patrné, jak z našeho nitra vytahuje na povrch problémy, které jsme tam dlouho „skladovali“ a očekává, že je konečně vyřešíme. Smějící se srdce naznačují, že to dělá jen pro naše dobro.

© 2004 spEEd